Výživa
VÝŽIVA KOČEK
Kočičkám je nutno zajistit optimální výživu.Kočka má vysoké nároky na zastoupení živočišných bílkovin v krmivu, vyžaduje některé specifické živiny, které se nacházejí pouze v živočišných produktech.
Nejvhodnější je přijímat krmivo s vysokým obsahem vody, protože schopnost přijímat vodu pitím je u koček omezená.
Kočka je opravdový masožravec, rostlinnou stravu nepřijímá vůbec nebo omezeně. Denní potřeba energie u kočky by měla být pokryta především z bílkovin a tuků a pouze z malé části ze sacharidů (tj.cukrů a škrobu). Na příjmu rostlinných sacharidů je kočka zcela nezávislá, potřebu glukózy si dokáže zajistit syntézou z aminokyselin, které získává rozkladem bílkovin.
Kočka krmená krmivem s nedostatečným obsahem bílkovin bude odbourávat bílkoviny a využívat uvolněné aminokyseliny pro syntézu glukózy i když bude současně dostávat ze střeva do krve glukózu uvolněnou trávením sacharidů.Na jedné straně bude organismus kočky dostávat nadbytečné množství glukózy, na druhé straně bude nucen odbourávat vlastní tělesné bílkoviny, což povede k úbytku svalové tkáně, rozvine se tedy bílkovinná podvýživa.
Vedle vysoké potřeby bílkovin má kočka také zvýšené nároky na příjem některých specifických aminokyselin a látek z aminokyselin odvozených - taurin, arginin, methionin, cystein, karnitin, které se nacházejí v živočišných tkáních. Nedostatek taurinu u kočky se projeví degenerací sítnice s následným oslepnutím, změnami na srdci vedoucími k rozvoji dilatační kardiomyopatie a poruchami reprodukce. Nedostatek argininu vede k narušení syntézy močoviny v játrech, k rozvoji nervových příznaků, až intoxikaci organismu amoniakem.
Tuky jsou nejbohatším a nejlépe stravitelným zdrojem energie, poskytují zdroj esenciálních mastných kyselin a umožňují využití vitamínů rozpustných v tucích (A,D,E,K).
Kočky musí přijímat z potravy některé vyšší kyseliny řady omega 6 a omega 3, které nedokáží samy syntetizovat.Jejich zdrojem jsou živočišné tuky a rybí oleje.Maximální bezpečný limit příjmu tuků je 70% z celkového obsahu energie, 33% ze sušiny krmiva. Nadbytek tuku může způsobit trávicí problémy a nepříznivě ovlivňuje využitelnost některých živin - bílkovin, jódu a vitamunu B1. Zvyšuje nárok na produkci žluči a tím i na přísun taurinu.
Cukry a škrob představují využitelný zdroj energie, ale škroby musí být důkladně tepelně upraveny, aby jej kočky dokázaly strávit.
Vysoký obsah sacharidů může mít nepříznivý vliv na zdraví koček.
Zvýšená konzumace sacharidů může být u koček jednou z příčin rozvoje některých onemocnění - záněty močových cest, chronické trávicí problémy, diabetes a také se podílí na kočičí obezitě.
Vláknina se netráví trávícími enzymy, mohou ji rozštěpit pouze trávicí bakterie, nacházející se v trávicím traktu, ke štěpení vlákniny u koček dochází ve velmi malém množství, protože mají krátké tlusté střevo. Vláknina je rozpustná a nerozpustná, rozpustná vláknina váže vodu ve střevě a zvyšuje objem výkalů a změkčuje je. Vysoké dávky rozpustné vlákniny mohou vyvolat nadýmání a průjem. Nerozpustná vláknina se fermentuje velmi omezeně, stimuluje pohyb střev a podílí se na formování výkalů a na jejich zahuštění. Usnadňuje průchod smotků chlupů. Celkové množství vlákniny by nemělo překročit 5% ze sušiny krmiva.
Nadbytek vlákniny snižuje vstřebatelnost živin a vstřebávání některých minerálních látek a vitamínů, což může vést k jejich deficitu. Zvětšuje objem výkalů a ztráty vody ze střeva a zvyšuje nároky na příjem taurinu z krmiva.
Rizika při krmení stravou s obsahem obilovin:
Nejčastějším onemocněním při krmení granulemi s vysokým podílem obilovin je zánět močových cest:
Obiloviny v krmení způsobují změnu PH kočičí moči.Kočka krmená bílkovinnou stravou má kyselou moč - pro ni přirozenou. Obilovinami se moč stává zásaditou a vede k vytváření struvitů (krystalky v moči).Nahromadění struvitů v močových cestách může vést k blokaci močové trubice, retenci moče, postupem onemocnění směrem k ledvinám až k jejich selhání. Navíc moč je alkalická a bude napomáhat k rozvoji druhotné infekce močového měchýře.
Různé typy alergie (pšenice)
Dlouhodobé krmení jedniným druhem krmiva se stále stejným zdrojem bílkovin může vést k rozvoji potravní intolerance nebo alergie, je proto vhodné granule i konzervy prostřídat. Měla by se střídat krmiva s rozdílným hlavním zdrojem živočišných i rostlinných proteinů. Mohou být od stejného výrobce, ale je možné střídat i několik různých značek. Krmivo je možné měnit po 3-6 měsících nebo i v delších intervalech, podle toho, jak to kočce vyhovuje. Příliš časté střídání ale není vhodné, může kočce způsobit trávicí problémy. U citlivých zvířat, kterým dělá přechod z jednoho druhu krmiva na jiný problémy, je lépe střídání omezit a zůstat u osvědčeného krmiva. Při přechodu z jednoho druhu na jiný je třeba měnit krmivo postupně, nové krmivo se přimíchává do starého ve zvyšující se dávce. Pokud nenastanou problémy, mělo by se dosáhnout úplného přechodu za 7-10 dní. Kočka by měla být od malička zvyklá střídání krmiv a určitou pestrost stravy, snášejí pak obvykle přechod mezi jednotlivými krmivy lépe.
Co dělat když kočka začne odmítat stravu?
- dbejte na čistotu misek, ve kterých je strava podávána, některé kočičky si na čistotu velmi potrpí
- zkuste nabídnout jiný druh stravy - konzistenci nebo jinou příchuť
- pokud je kočiček víc, tak někdy je vhodné krmit je odděleně, některá kočička může mít stres z konkurence a bojí se jíst v její přítomnosti
- pokud i přes tyhle kroky jí kočička trpí nechutenstvím, navštivte veterináře, může jít o záněty dásní, či neprůchodnost střev díky spolykaným chlupům /podávejte maltózovou pastu/, či jiný problém